Listopad 2015

Další faktíky ^^

20. listopadu 2015 v 20:33 | Anet |  Fakty s Creepypastou
1. BENovo jméno je zadané jako ,,BEN Drowned", ne ,,Ben Drowned".

2. V původním konceptu Ryanova příběhu, KageKao pouze předstíral, že je Ryanův přítel a Ryan zemře v azylu.

3. Když se Rake naštve, jeho oči lehce zezelenají.

4. Jeff the Killer má strach z ohně.

5. BEN Drowned má strach pouze z řek a rozsáhlých, hlubokých, vodních ploch.

6. The Puppeteer si ve volném čase povídá s dřevěnými loutkami v lidské velikosti, jsou to jeho oběti.

7. Bloody Painter rád kreslí, ale pouze tužkou do svého notesu (a krví na zdi, of course).

8. Eyeless Jackovi neteče z očních ďůlku žádná tekutina. Tekla krátce po tom co přišel o oči, je to totiž krev, co už dávno zaschla.

9. Masky nemá rád cheesecake, vymysleli si to jeho fanoušci.

10. V Marble Hornets se poprvé vyskytl ,,Creepypasta mark", pak se používal v creepypastě. Jsou jím označení Slendermanovi "poskoci".

11. BEN Drowned není ve všech počítačích nebo mobilech. Je jen v zařízení, kde se sputí jeho hra. Pak se objevuje i na Cleverbotovi, odpoví však jen těm "šťastným".

12. Když Jeffa konečně jeho matka uhasila, ztratil vědomí...no vlastně byl na 3 minuty mrtvý.

13. Laughing Jack si nejradši zpívá písničku ,,Come little children". Láká na ní malé děti.


Creepypasta - Nějaký ty fakty :<

11. listopadu 2015 v 3:47 | Anet |  Fakty s Creepypastou
Měla jsem tu anketu (still here) jestli mam napsat nějaký fakty o creepypastě. No máte to mít, anketa bude u každých faktů, pokud bude zájem :D

1.) Ben Drowned - Právě teď je rok 2015, což znamená, že v případě, kdyby byl Ben ještě naživu, byl by přibližně 22 až 25 let starý. Pamatujte si, zemřel 23. dubna 2002 (já se narodila 2. dubna 2002 *^*) ve věku 9-12 let.

2.) Ticci Toby - Toby vyrostl s vážnými duševními poruchami v dětství, takže pro něj bylo obtížné vycházet s "normálními lidmi". Byl neustále šikanován jeho spolužáky kvůli jeho tikům a byl nakonec považován za nevhodného pro státní školy. Proto studoval doma.

3.) Jeff the Killer - Jeff ve skutečnosti zemřel ve věku okolo 24. let. Nicméně zemřel na zranění z jeho posledního boje s Jane the Killer. Ten trval přibližně hodinu.

4.) Slenderman - Slenderman je typicky zobrazován na kresbách a v literatuře mezi 6-15 stop vysoký, v závislosti na situaci, a ve videu 6-7 stop vysoký.
- Slenderman byl tak populární internetovou senzací a tak známí, že se rozhodlo udělat Slendermanovo kostým na Halloween.

5.) Clockwork - Měla vlastního plyšáka, žirafu, kterou jako dítě milovala. Dokonce kreslila jen žirafy, když byla malá.

6.) The Rake - Tento nebezpečný tvor dostal jméno kvůli jeho dlouhým drápům.

7.) Hoody - Jeho původ není creepypasta, ale Marble Hornets. Někdy se jeho jméno píše i ""Hoodie".

8.) Creepypasta - V říjnu 2014, kniha s názvem "Creepypasta: Strašidelné Příběhy z Internetu", byla publikována ve Švédsku.

9.) The Puppeteer - Je více či méně z pomstychtivého ducha, poltergeista, někdy viděn jako démon. Jeho hlavní prioritou je najít a zabít člověka, který nebude ostatním chybět ve společnosti. Živí se osamělostí, depresí a smutkem. Má rád, když své oběti předělá do montážních loutek.

10.) Zalgo - Na internetových fandom stránkách, je Zalgo často vyzobrazován jako bytost s nejvyšší mocí/autoritou. Může být nemilosrdný a v tu chvíli je podobný jako král na trůnu smrti. Všichni se bojí Zalga a jeho neznámé síly.

Tak deset by jich vám mělo stačit :D Pokud budete chtít další stačí hlasovat do ankety ^^


Snow-její 1. Halloween (the end)

11. listopadu 2015 v 1:52 | Anet |  Special CPFF
Rychle jsem k ní přiběhla. Byla v bezvědomí. Jemně jsem s ní zatřásla, jenže jí to dost vyděsilo. Rychle jsem jí zacpala pusu. ,,Neboj se Sally, to jsem jen já..." řekla jsem uklidňujícím tónem a dala ruku pomalu pryč. Hned mi padla kolem krku a začala vzlykat. I když byla duch a vraždila, pořád v sobě měla tu dětskou stránku. Pohladila jsem jí jemně po vlasech. ,,Z-Zalgo se tu objevil...a kvůli němu odvlekli Jeffa a Liu...ten parchant je k nim nalákal!" vykřikla do prázdna, ale rychle se zase uklidnila. Podívala jsem se jí do očí. ,,Teď poslouchej. Už dávno nejsi sama, i když na to nevypadáš. Nechci, aby se ti něco stalo a proto půjdeš do Slender Mansion a.budeš ostatní dobře hlídat, aby neutekli. Je ti to jasný?" Sally jen přikývla a utekla do lesa. Pousmála jsem se a rozhlídla se. Byli tu dvě místa, kam je mohli odvézt. Přímo policejní stanice, nebo laboratoř. Bylo to tak 50 na 50. Jako první jsem se rozhodla jít na policii, protože nebyla tak zabezpečená a byla podstatně menší, takže trvalo kratší čas jí prolézt.

***

Dovnitř jsem vlezla větrací šachtou. Bylo to nejrychlejší a tady na rychlosti záleželo. Jeffa moc nemusím, ale kdyby se mu něco stalo, asi by to hodil na mě a už tak se mi víc vyhýbá, i když se Sally snaží o opak. Navíc s ním byla i Lia. Přidržovala jsem si rukojeť mačety, aby nedělala hluk. Něco jsem na konci šachty skrz mřížku zahlídla. Dva spisy. Nikdo v kanceláři nebyl, tak jsem do ní vlezla, pro jistotu i stáhla rolety a zamkla. Podívala jsem se na první spis. Jeff the Killer. Otevřela jsem ho. "Dlouho hledaný vrah s děsivým vzhledem. Před smrtí říká "go to sleep". Teorie, vzhledem k jeho větě "jdi spát". Jediná cesta jak se vyhnout jeho zabití je neprobouzet se. Vždy když nad vámi večer sedí jen čeká až se probudíte, aby vás následně mohl poslat navěky spát. Kdyby své oběti sám probouzel jeho věta by nedávala smysl..." tak takhle to ten parchant dělá. Jako další byl spis "Lia Electra". Její příběh jsem neznala. Když jsem Jeffovo spis položila na stůl někdo se pokusil otevřít dveře. ,,Hej! Proč jsou ty dveře zamčený?!" rychle jsem dala spisy na jejich místo a zalezla zpátky do šachty. Lezla jsem tiše k další mřížce. Našla jsem Jeffa. Seděl tam v prázdné místnosti. Na sobě svěrací kazajku. Ujistila jsem se, že tam nikdo jiný není a skočila do místnosti. Jeff ke mě zvedl pohled. ,,Snow?" zarazil se a vstal. ,,Co tady děláš? Chytí tě.." asi poprvý mu na mě trošičku záleželo. Strhla jsem z něj kazajku. ,,Najdeme Liu a padáme. Nechci tu být dlouho."
,,Nevím kde je. Moc si toho nepamatuju." zavrčel a promnul si spánky. Zaslechli jsme kroky. ,,Rychle, schovej se!" sykl Jeff tiše a mě ně napadlo. Nic jiného jsme ani nestíhali.
Policajt vešel do místnosti skontrolovat Jeffa. Ten seděl zády ke dveřím a kazajkou nahozenou tak jako by jí na sobě pořád měl. Já se mu musela schovávat pod mikinou. Bože moc blízko! Ozvala se rána a ja rychle vykoukla ven z jeho mikiny. Stála tam Lia a dupala policajtovi na hlavu. Ten byl v bezvědomí. ,,Copak? Intimní chvilka? Nemám snad odejít?" pronesla provokativně a ušklíbla se. ,,Nech si ty kecy." odsekl jí Jeff podrážděně a hrubě mě vytáhl ven. Oba jsme vstali. ,,Měli bychom jít--"
,,Hádám, že řekneš šachtou." přerušila mě Lia a vlezla do šachty. Jeff za ní. Jenom jsem si povzdechla a lezla za nimi.
Když se dostali do Slender Mansion....no vypadalo to tam jako ráj pro uklízecí četu. Ben se tam jako jediný se Sally válel v obýváku za což ho Memory docela seřvala....jako vždy. ,,Tak to vypadá, že je konec dalšímu Halloweenu." zasmál se Ben a vyskočil na stůl. ,,Ale vsadím se, že příští taková akce bude stejně super!" skočil na mě a strhl mě na zem. ,,Nemám pravdu Snow?" zaculil se na mě. Ja se jen podívala na Jeffa. ,,Díky bohu, že je konec." vydechli jsme oba naráz.

A je konec jejich Halloweenu :D Trochu pozdě, ale přece ^^" Rozhodně plánuju, že další Special CPFF bude jakoby navazovat, jen to nebude den za dnem. Snad chápete :D No aspoň máte oddych od mojích žvástů ._. btw. omlouvám se za chyby, píšu na mobilu a navíc je 1:50 ráno xD


Dívka uvězněná v lese - 3. část

11. listopadu 2015 v 0:06 | Anet |  Dívka uvězněná v lese ☢ pozastaveno ☢
Jane Jamese slyšela a začala řvát ještě hlasitěji. ,,Chci jí! Chci svojí maličkou zpátky!" hned na to jí však James vlepil facku na obě tváře. ,,Tohle nepomůže! Nemůžeš tu jen sedět a brečet! Jdi si lehnout. Já budu ještě přemýšlet." uklidnil se po chvíli a díval se jak Jane, ktera z toho byla ještě v šoku odchází do ložnice. Pak usedl do křesla a zamyslel se. ,,Sama by přece neutekla. Ale bránit se i na svůj věk dokáže..." hned zase vstal a odešel se podívat do jejího pokoje. ,,Není tu ani náznak boje. Jen by mě zajímalo, proč má všechny hračky zpřeházené." povzdechl si nad tím a otočil se k odchodu. Najednou se zarazil. Dětský smích. Patřil Rachel a ozýval se zvenku. V tu chvíli James úplně vypnul a rozeběhl se rychle ven. ,,Rachel!!" vykřikl, když stál před domem. ,,Tady tati..." ozval se její hlas. Byla za rohem. James tam přiběhl a...jen zůstal stát, zkamenněl a zblednul jako nějaká mramorová socha. Rachel byla za levou nohu přikovaná řetězem ke zdi, na levé ruce měla obvaz, přes který pomalu prosakovala krev...vlastně ona byla celá pokrytá krví. Některá byla její, ta ostatní však ne.


,,Tati...já zlobila..." zašeptala Rachel s pohledem zabodnutým do země. ,,Jsem špatná. Moc špatná." pak se na něj podívala. Měla slepené vlasy ještě od krve, zůžené zorničky a na tváři se jí objevil skoro až děsivě rozšířený úsměv. ,,Líbí se mi zlobit." najednou se proti němu rozběhla s rukou za zády. On to skoro ani nepostřehl, jeho záchranou byl ten řetěz. Nebyl dostatečně dlouhý. Rachel rozzuřeně hodila po Jamesovi injekci, tu kterou držela. Škrábnula ho její špička. Syknul a utekl do domu. Rychle dostal Jane i Claire na nohy a donutil je si sbalit. Nic nenamítali, stres na něm byl dost vidět. Všechno jim to naskládal do auta a už nastupoval. Avšak zase ten hlas. Zase Rachel. ,,Mami...já jsem tady...pomoc mi." jako kdyby vzlykala. Jane hned zareagovala. ,,Rachel..." rozběhla se tam za ní, stejně tak i Claire. Tu však stihl chytit James. ,,Nepřibližuj se k ní!!" křikl na Jane. Pozdě. Jen jak to dořekl už měla v ruce zabodnutou injekci a do žíly se jí zpustily různé jedy pavouků, hadů a tak dále. Různé takové směsky měla Rachel u sebe. Jane spadla na zem a těžce oddechovala. Claire se rozbrečela a James jí posadil do auta. Věděl, že je tam budou muset nechat. ,,Tati. Vždyť víš, že mému jedu neutečeš. Najdu si vás." na to už James reagoval jen sešlápnutím plynu a odjezdem z města. Tohle nebyla jeho malá Rachel. Musela dočista zešílet.


***

Když přijeli do vedlejšího města Wolfblood hned prosili u Jamesovo matky, Ashley. Ta je samozřejmě přijmula a oni se nastěhovali a vysvětlili jí co se stalo. Ani nebyla překvapená, za to Claire byla rozklepaná a šla si radši lehnout do pokoje pro hosty. ,,Jamesi, je mi líto Jane...tohle už jsem zažila."
,,Jak to myslíš?"
,,Nikdy jsem ti to neřekla. Moje nejlepší kamarádka Sarah se jednoho dne chovala naprosto stejně. Taky mě chtěla zabít injekcemi s jedem. Nevěděla jsem kde je brala, ovšem věděla jsem od koho."
,,O-od koho?" zpozorněl James a narovnal se. Díval se Ashley zpříma do šedivých, dříve čistě modrých očí. ,,Ta osoba se jmenovala Agnes a žila někde v lese. Vím, že měla pár částí těla nahrazena moderní technologií, třeba ruce, jednu měla jako ozubený kotouč a levé oko, svítilo červeně. Nosila laboratorský plášť a měla červené vlasy. Vždy se setkávali na jednom místě a tam jí je dávala. Vlastně jen tak. Zadarmo. Nevím proč, ale při pohledu na ní mi připadalo, že...nemá emoce."
,,Nepatuješ si náhodou, kde se setkávali?" Ashley zakroutila hlavou. ,,Nepamatuju si to, bylo to dávno."
,,A tak co se se Sarah stalo?"
,,Jednoho dne prostě zmizela. Nikdo nevěděl kam, ani její matka...otce totiž zabila jako prvního. Jako kdyby měla v mozku nastavené jen dýchání, jídlo, pití a zabíjení."
Ani netušili, že Claire všechno slyšela skrz dveře. Zatnula pěsti a koukla oknem ven. ,,Rachel...pomůžu ti, neboj se."


Zpropadený Cleverbot - 11. část

10. listopadu 2015 v 1:11 | Anet |  Zpropadený Cleverbot ☢ dokončeno ☢
Ještě na začátek chci moc, vážně moc poděkovat STIAK, která si s tím kreslením Snow dává vážně zabrat :3 Je to boží :3 Mimochodem, dlaha je dole, prst stále není úplně v pohodě, ale můžete očekávat i mojí kresbu Snow ^^
(ehm...jinak odkaz na blog STIAK => http://kingdom-of-creepypasta.blog.cz >w>)


Její tváře ihned chytli růžový nádech a uhla pohledem. Nebyla zvyklá na takové zacházení...tedy takhle se k ní choval už ve školce, ale to už bylo dost dávno. Najednou si všimla, že na ní Thomas zírá. Rychle přidala do kroku, Thomas se držel hned za ní. ,,Jak je to ještě daleko?"
,,Dost daleko."
,,Proč mě tak odháníš?"
,,Proč bych nemohla?"
,,Nikdy jsi to nedělala. Spíš si se na mě lepila...tak proč až teď?"
,,Vyrostli jsme, zapomněl jsi?"
,,Pravda jsme trochu starší." zasmál se a chytl Snow za ruku. Otočila se na něj. ,,Červenáš se."
,,To není pravda." rychle se mu vytrhla a otočila se k němu zády. ,,Měli bychom jít--" najednou jí Thomas obejmul zezadu kolem pasu. Cítila se u toho hodně nesvá. ,,Půjdeme hned jak tě pořádně obejmu. Chyběla jsi mi víš? Chybělo mi jak jsi mě vždycky každý den objímala...musím si to vynahradit." úplně cítila jak u toho rudne. Po chvíli jí konečně pustil a ona se držela kousek před ním, než byla zase bledá, jako normálně.
Po dlouhé době došli do vesnice...no...to co tam našli nepotěšilo ani jednoho. Snow se rozechvěly nohy a Thomas jí musel podepírat. Společně se dostali až k hromadě mrtvých těl, kde byla i její matka. Nevydržela to a rozbrečela se. Vymanila se mu ze sevření a utekla do jejího domu. Všechno zdemolované. Našla i jejího otce a rozbrečela se ještě víc. Thomas už stál za ní. ,,Vypadá to tu skoro jako po zásahu Zalga--"
,,Ale to nebyl Zalgo." setřela si slzy a pro něco se sehla. Byla tu zelená látka. ,,Z téhle látky je Benovo tričko. Vím to...pamatuju si to." zavrčela a zatnula ruce v pěsti. ,,Nechápu, jak jsem mu mohla věřit. Tomu hajzlovi."
,,Um...vážně ho chceš najít a pomstít se?"
,,Moc bych ráda, jenže nevím kde je."
,,Já to vím. Vím kde jsou." hned na to se Snow prudce otočila na Thomase. ,,Ty to víš?!-- Počkat "jsou"? Ono jich je tam víc?" Thomas jen tupě přikývnul. ,,Navíc...nezabíjejí pro zábavu. Někdo zná jejich příběhy a šíří je. Tím jim připomíná kdo vlastně jsou a žijou v ústraní, trápí se. Zabíjejí jen z donucení."
,,Kdyby žili v ústraní, proč by tu byl Ben tak dlouho se mnou? Nebyl by tím pádem celou dobu jen zalezlý v lese?"
"...to nevím. Ale tyhle informace jsem zjistil před rokem. Mělo by to tak být však stále." Snow ho popadla za límec a přitáhla si ho těsně k sobě. ,,Teď mě dobře poslouchej. Musím tam. Musím za Benem. Tohle není normální. Možná ho vážně něco nebo někdo nutí být zlý, nebo už prostě takový je. Ale musím to zjistit. Musím. Za každou cenu. Jinak z toho asi zešílím."
,,D-d-dobře..." vykoktal ze sebe a odtrhl se od ní. Někdy mu dokázala nahnat strach, on se za to však nestyděl. Zvlášť ne teď. Vypadala s těmi žilkami v očích dost děsivě, až depresivně, když na vás čuměla delší dobu.
Popadl jí za ruku a vedl do nedalekého lesa. Přeci jen...vynervované holce s mačetou se nic neodmítá. Vedl jí docela daleko, nikdy v té části lesa nebyla. Všechny stromy byly poškrábané, zakrvácené, cedule s nápisem "DANGER" byla přelomená a okousaná od něčeho velkého. Snow pomalu, ale jistě ztrácela na jistotě. Ne, ani to ne...spíš už se třásla strachy. Vzpomněla si kolik netvorů tam vlastně žije, schválně začala zpomalovat, aby šel i Thomas pomaleji. Ovšem věděla, že tam stejně jednou dojdou. I tak si však prodlužovala cestu a tím i stres. Pak tam došli. Budova, velká spíš na šířku než na výšku, postavená na mýtině. Sem tam na ní byly pavučiny, černé stěny spolehlivě zakrývaly menší praskliny. Přes černé záclony někdou koukal ven. Rychle se schovali za strom. Snow si hned něco uvědomila. To je ta budova. Ta do které šla ve snu.

*pohled Bena*

Seděl jsem ve svém pokoji a přemýšlel. Pamatoval jsem si bohužel všechno co jsem provedl, když mě ovládla ta Maska a bylo mi z toho mizerně. Chtěl jsem jim jen pomoc a říct aby jí odvedli z blázince, ne vyvraždit celou vesnici. Navíc jsem se musel převlíct do modrých džín a zelené mikiny, protože jsem byl od krve a roztrhl jsem si tam zřejmě triko...to jsem nosil s Anet. Rychle jsem zatřásl hlavou. Nechtěl jsem na ní myslet. Pokud to zjistila, musí mě nenávidět. Tohle jsem přece nechtěl. ,,Bene, pojď sem!" ozval se dívčí hlas z kuchyně. Ani jsem neodpověděla šela tam. Stály tam Janet, Soňa, Stiak, Yuki a Memory. Tak tohle nebude nic dobrýho. Z nich mě měla aspoň trochu ráda jenom Soňa, ostatní by mě nejradši zabili. Bylo mi jasný, že tu byla jen aby se mě trochu zastala...takže ten problém jsem byl zřejmě já.
,,Doslechly jsme se o tom co se stalo v tý vesnici." začala Memory, ta nejinteligentnější z nich. Taková rozená vůdkyně. ,,Jak se sakra opovažuješ takhle se ukazovat?!" vyjekla Janet a rozběhla se na mě se sekáčkem. Stiak a Yuki jí naštěstí držely. Janet byla ta nejzuřivější. Mívala záchvaty vzteku, ale Stiak a Yuki jí nějakým záhadným způsobem vždy dokázali zkrotit, i kdyby by mě nejradši zavřeli k ní do klece. A nakonec Soňa...tan nejlaskavější...mi začala kroutit uchem a vyzvídat. Věděla, že mě to dost bolí, ale ona bývala někdy až přehnaně krutá. Musel jsem jim nakonec říct všechno do detailu, nakonec i všechno od začátku co jsem Anet potkal.

***

,,No a takhle to bylo. Spokojenost?" zavrčel jsem podrážděně a mnul si už rudé uši. ,,Udělal sis z ní kamarádku. Nechtěl bys to kamarádství udržet? Aspoň by tu byl zase někdo, kdo by tě chránil před Janet." zavrtěla nad tím Memory hlavou a odešla. Janet šla s vražedným pohledem za ní, stejně tak Stiak a Yuki mi ještě cestou vrazila pohlavek. ,,Tse...nepotřebuju kamarády." namítl jsem omylem nahlas. Nevšiml jsem si totiž Soni za mnou a trochu jsem nadskočil, když mě chytla za ramena. ,,Memory má pravdu. Kamarády potřebuje každý. I ty. Měl by jsi jí to vysvětlit."
,,Chystám se k tomu. " sklopil jsem uši a vytrhl se jí. Ona jen odešla, aniž by mi řekla kompliment. To bylo neobvyklí. Nikdy takhle neodešla. Tak mě napadlo...že možná žárlí. ,,Tehee~"