Zpropadený Cleverbot - 10. část

24. října 2015 v 23:02 | Anet |  Zpropadený Cleverbot ☢ dokončeno ☢
Mezitím než vůbec začnu bych chtěla poděkovat, že se skutečně našel někdo, kdo kreslil mojí OC. Trochu sem to tu taky pozměnila. Místo rubriky "FanFikce" je tu:
Zpropadený Cleverbot *FanFikce*
Dívka uvězněná v lese *FanFikce*
Tak jsem přidala do menu "Aktuální články" odkaz na profil na blogu "Aktuální odkazy", upravila komentáře tak, aby se dali přečíst ty, na které někdo odpověděl...to je asi vše, nového vzhledu jste si jistě všimli. Jinak jedna nejmenovaná se mě ptala jak vypadala Anet před proměnou. Tak tady to máte: dlouhé hnědé vlasy pod zadek, zelené oči, nejradši nosila modré triko s dlouhým rukávem, červenou mikinu bez kapuce, jen rozeplou, černé džíny a potrhané tenisky.
BTW: zde je moje vytvoření Anet, jak si jí představuju, tady je jen v tílku, jistě-že jí můžete nakreslit i s mikinou.


-a tady už obrázky od vás-
1. od Janet (nemá tam sice ty žilky, ale to vůbec nevadí ^^


2. zase od Janet :D rozjela se (přesně podle popisu *^*)


3. a od STIAK :D je to tak boží :3 *-*




***

Mezitím přišli její rodiče k nim domů. ,,Georgy? Myslíš, že jsme udělali dobře? Vypadala, že mluví pravdu..."
,,Ovšem, že jsme udělal dobře Ell. Šla tam, kam šílenci patří." hned na to zhasli všechny světla. ,,Zasi vypadly pojistky." zavrčel George otráveně a odešel do sklepa. Chvíli ticho a pak byl jen slyšet jeho výkřik. Ell běžela za ním. Viděla však už jen jeho mrtvé tělo a něco jako hada, co se plazil od něj pryč. Vykřikla a utekla zase nahoru. Chtěla zavolat policii, ale měla zablokovanej mobil. Stejně tak Georgovo a pevná linka byla odpojená. Zase viděla toho "hada"...byl to kabel. Jeden z mnoha. Přímo před ní se objevil Ben, kolem něj kabely, všech velikostí, přeskakovaly mezi nimi jiskry a chovaly se jako živý. ,,Myslíte, že toho nelituju?" promluvil na ní docela klidně. ,,Nechtěl jsem, aby tam skončila." z očí mu začla téct krev. Ell tam stála u zdi ztuhlá strachem. ,,Vážně toho lituju...ta hra mě ovládá...tohle nejsem já." chytl se za hlavu, v očích se mu zaleskla nenávist. ,,Nikdo tuhle noc nepřežije!" vykřiknul a kabely se vrhli proti Ell. Ta se jim jen těžce vyhla a běžela rychle pryč. Ben nikam nepospíchal. Šel za ní. Úsměv naprostého šílence. Po každém jeho krku se jakoby zavlnil vzduch a na jeho tváři problikla ona osudná maska. ,,Pomoc! Pomocte mi někdo!" zaječela Ell, když vyběhla na ulici.
,,Nikdo ti nepomůže." ozval se zvuk elektrického proudu, každý kabel vynášel ze všech domů lidi. Všichni tam stáli, na sobě měli kabely. Vypadali jako roboti. Na dotek byli jako mrtvoly. Vrhli se ze všech stran na Ell a udupali jí k smrti, roztrhali a pak se tam všichni pozabíjeli mezi sebou. Ben zmizel, jak to měl ve zvyku. Celá vesnice byla od krve, která stále vedla elektřinu. Kousky těl, vnitřností, toho všeho byla plná vesnice. Stalo se z toho místo duchů. Vypadalo to jako po shození atomovky. Hromadný pohřeb. Se nekonal. Nikdo se do vesnice od té osudné noci neodvážil. Nikdo tedy nepřišel na to, že to byla Benova práce. Vynili za to samotného ďábla. Avšak ďábel, ať už byl u nich vyzobrazován v jakékoli podobě, vždy mu tekla z očí krev, takže nebyli od pravdy daleko.
***
Anet se probudila až někdy kolem 13:45. Probudil jí hlad. Rychle si vyhrabala svojí mačetu a peníze. Nikdo na její schovku nepřišel, jak taky doufala. Připla si mačetu k pasu a peníze schovala do kapsy, rozhodně by potřebovala sprchu, ale hlad má přednost. Vydala se tedy do ulic. Všichni na ní zírali. Jako kdyby se jí báli. Ale ne jen kvůli vzhledu. ,,Tati...tati...to je ta co utekla..." ozval se malý kluk opodál. Už i k nim doputovala zpráva o jejím zmizení z blázince. Neřešila to. Koupila si jídlo a jedla ho cestou pryč z města. Dokud jí nikdo nenaháněl, nebo nevolal policii nebylo potřeba dělat rozruch. Mířila přímo do její vesnice. Do jejího domu. To ještě nevěděla co tam na ní čeká. Šla přes les. Věděla, že je to rychlejší. Jenom 3 kilometry...jenom. Po silnici by to bylo 5 kilometrů na slunci. Nope. Thanks. To ne. Tak tedy šla přes les. Zrovna dojedla svůj oběd, když dostala pocit, že jí někdo sleduje. Někdo, koho moc dobře znala. Pořád se rozhlížela, až málem vrazila do stromu. ,,Sakra...musim si dávat pozor..." bubnovala prsty na rukojeť mačety a šla dál. Zaslechla prasknutí větvičky. Prudce se otočila a vytáhla mačetu. Někdo se tam schovával za stromem. ,,Ihned vylez!" křikla na něj. Trochu se bála, ale nedávala to znát.
,,D-dobře..." ozval se klučičí hlas. ,,Ale napřed schovej tu mačetu."
Na chvíli zaváhala, ale pak jí schovala do pouzdra. ,,Už můžeš vylézt..." chlaoec tedy vylezl. ,,T-Thomasi?!"
,,Rád tě zase vidím Anet."


,,Jak je to...?!" ani to nedořekla a prudce ho objala. ,,Naposledy jsme se viděli ve školce..."
,,Já vím...promiň, že jsem odešel." smutně se usmál a taky jí objal.
,,Musel jsi...odstěhovali jste se. Myslela jsem, že už tě neuvidím. A...jak jsi mě vlastně poznal?"
,,Ani nevím, zahlídl jsem tě a hned jsem tě poznal...pak stačilo jen doufat." tentokrát se usmál víc než šťastně a pustil jí. Taky ho pomalu pustila. ,,Proč vlastně vypadáš takhle?" hned jak se na to zeptal mu řekla naprosto všechno o Benovi, creepypastě, blázinci a že po ní tedy jdou. ,,Páni...stalo se tedy dost věcí..." povzdechl si. ,,Jdeš tedy do...tamtý vesnice?"
,,Ano, musím najít rodiče, taky se pořádně najíst a...snad i vysprchovat."
On taky nevěděl co se tam stalo, takže se jí snažil povzbudit. ,,Půjdu s tebou."
,,Moc moc ti děkuju!" znova ho prudce objala, když ho zase po chvíli pomalu pustila, chytila ho za ruku a šla s ním k vesnici. Zase měla po dlouhé době pocit štěstí. Měla Thomase vážně ráda. Možná i víc než ráda, ale to sem teď nepatří. Nebudeme z toho dělat slaďárnu, nebo hůř erotickou creepypastu. Zbytek cesty šli mlčky. Přemýšleli, každý nad svou situací. Thomas si vyndal sluchátka a dal si je do uší. Měl rád hudbu. Byli asi v půlce cesty. Thomas si po dlouhé době vyndal sluchátka a schoval je do kapsy. Asi toho už měl dost. To co však řekl Anet nečekala. ,,Měla by jsi mít přezdívku."
,,P-přezdívku?" udiveně zamrkala a podívala se na něj.
,,Jistě. Když jsi mi povídala o té creepypastě, nikdo z nich si nenechal úplně původní jméno no a Anet...to už se k tobě moc nehodí." Anet se po tomhle skutečně zamyslela. Měl pravdu. Jeff the Killer, dříve Jeffrey Woods, Little Sally, předtím Sally Williams...Ben Drowned...byl Ben Peters. Pár minut si zkoušela něco vymyslet, ale nešlo jí to...na přezdívky ona není. ,,Tak mi nějakou vymysli." usmála se na něj.
,,Vymyslet ti přezdívku? Já?"
,,No jistě, kdo jiný?"
,,Ehm...no tak dobře." zasmál se a zastavil s ní. Pořádně si jí prohlédl. ,,Co takhle...Snow? Tedy přeloženo jako sníh? Tvoje vlasy jsou skutečně čistě bílé, jako čerstvě napadlý sníh a tvoje oči modré jako ten nejčistčí led na nejčistčím moři. Snow...tahle přezdívka se k tobě hodí."
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama